gramatika cvičení reálie články

gramatika francouzštiny

Vynechání členu po předložce de

V některých případech se po předložce de člen neklade. Jedná se zejména o tyto případy:

1) U podstatných jmen majících funkci přívlastku
une table de nuit, l'école de langues, le rayon de soleil
- je-li ovšem podstatné jméno blíže určeno, má u sebe člen určitý - l'eau de la mer Noir

2) U podstatných jmen v ustálených spojeních vyjadřujících příslovečné určení (příčiny, způsobu, …)
mourir de faim, pleurer de rage, sauter de joie, agir de bonne foi, changer d'idée, servir d'interprète

3) U tvarů členů začínajících písmenem d, jelikož předložka de je v nich již obsažena.

4) Nahrazení členu předložkou de u úplného záporu
Je n'ai pas d'objections. Elle n'a pas d'enfants. Il n'y a plus de pain?

5) Nahrazení členu předložkou de v pečlivém stylu, stojí-li před podstatným jménem v množném čísle jméno přídavné

vynechání dělivého členu a tvaru množného čísla členu neurčitého po předložce de

Po předložce de se členy začínající písmenem d - člen dělivý (du, de la, de l') a tvar množného čísla členu neurčitého (des) – vynechávají.
Je tomu tak proto, že předložka de je v těchto členech již obsažena a tudíž by se opakovala.
Po slovesech či přídavných jménech pojících se s předložkou de se tedy člen neklade.

Příklady vynechání neurčitého členu:
Sloveso nepojící se s předložkou de (présenter qqch): Il m'a présenté des projets intéressants.
Sloveso pojící se s předložkou de (parler de qqch): Il m'a parlé de projets intéressants.
Neřekneme: Il m'a parlé de des projets intéressants.

Jednotné číslo: J'ai besoin d'un livre.
Množné číslo: J'ai besoin de livres.
Neřekneme: J'ai besoin de des livres.

Příklad vynechání členu dělivého:
Sloveso nepojící se s předložkou de (vouloir qqch): Je voudrais du pain.
Sloveso pojící se s předložkou de (avoir besoin de qqch): J'ai besoin de pain.
Neřekneme: J’ai besoin de du pain.

Zde jsou blíže uvedené konkrétní případy, kdy se člen dělivý a tvar množného čísla členu neurčitého po předložce de neklade:

- po slovesech a slovesných spojeních pojících se s předložkou de, jako jsou: parler de, avoir besoin de, se passer de, remplir de
Avez-vous besoin d'argent? Je ne peux pas me passer de café. Remplissez la bouteille d'eau.

- po přídavných jménech nebo příčestích pojících se s předložkou de, jako jsou: couvert de, entouré de, plein de
Toute la région était couverte de neige. La salle serait pleine de monde.

Je ale třeba dát si pozor na užití podstatného jména a tedy na to, který člen mu předchází.
Nerozvinuté nepočitatelné podstatné jméno: Toute la région était couverte de neige.
Nepočitatelné podstatné jméno rozvinuto přívlastkem má u sebe člen neurčitý: Le chemin était couvert d'une neige sale.
Počitatelné podstatné jméno má u sebe člen neurčitý, i když není rozvinuté přívlastkem: Leur maison est entourée d'un jardin.
Počitatelné podstatné jméno, které je blíže určeno má u sebe člen určitý: Leur maison est entourée du jardin qui avoisine le parc municipal.

- po výrazech množství, jako jsou: beaucoup, combien, un peu, assez; bouteille, verre, kilo, nombre, quantité, groupe Je n'ai pas beaucoup de temps. Achète une bouteille d'huile. Combien de jours voulez-vous y rester?

Po výrazech bien, une grande partie, le plus grand nombre, la majorité, la plupart, la minorité a po procentuálních udajích se klade předložka de s členem určitým.
Bien des gens l'ignorent. Une grande partie de la population a dû être évacuée. 35 % des candidats ont échoué.
Je-li podstatné jméno po výrazu množství
blíže určeno, předložka de se spojuje se členem určitým.
Donnez-moi un kilo de pommes. Dejte mi kilo (nějakých) jablek.
Donnez-moi un kilo des pommes que vous avez dans la vitrine. Dejte mi kilo (těch) jablek, která máte ve výloze.

Celkově je tedy třeba po předložce de rozlišovat užití podstatného jména:
bez členu: Vous pouvez remplir cette bouteille d'eau.
s členem neurčitým: Vous pouvez remplir cette bouteille d'une eau quelconque.
s členem určitým: Vous pouvez remplir cette bouteille de l'eau que j'ai apportée.



Naprostý zápor

Místo členu dělivého a členu neurčitého se klade pouhá předložka de po předmětových a neosobních slovesech vyjadřujících naprostý zápor.

Kladná věta: J’ai remarqué des fautes.
Záporná věta: Je n’ai pas remarqué de fautes.

Člen se v záporné větě mění na předložku de jen, když je zápor úplný.

Například: Mluvčí měl koupit jablka, ale neudělal to. Řekne tedy:
Je n'ai pas acheté de pommes. (Předpokládaným předmětem byly jablka.)

Negace ale může být jen částečná. Sloveso může mít předmět, který je ale jiný, než předpokládaný. V následující větě mluvčí něco koupil, ale nebyla to jablka:
Je n’ai pas acheté des pommes, j’ai acheté des cerises.
Je zde popíraná povaha předmětu, ne předmět samotný. V tomo případě tedy člen (des, du, de la, de l') zůstává nezměněn.

Někdy je předpokládaný předmět vyjádřen pouze kontextem.
Je n’ai pas acheté des pommes. Tato věta naznačuje, že jsme místo toho koupili něco jiného.
Je n'ai pas acheté de pommes. Tato věta nenaznačuje, že jsme koupili něco jiného.

Částečná negace může být také způsobena tím, že se nevztahuje na předmět slovesa, ale například na přídavné jméno.
La police n’a pas pu trouver de preuves contre le suspect. Policie nenašla žádné důkazy.
La police n’a pas trouvé des preuves décisives contre le suspect. Policie našla důkazy, ale nejsou rozhodující.

Dále také může být částečná negace způsobena příslovečným určením času.
Demain nous n’irons pas faire du ski. Negace je jen částečná, protože to neznamená, že nepůjdeme lyžovat nikdy.
Les chercheurs n’ont pas obtenu des résultats immédiatement. Ale někdy je snad obdrží.

Částečnou negaci můžeme vidět i u záporně formulovaných otázek:
Pardon Monsieur, vous n’auriez pas du feu? N'auriez-vous pas un couteau?

Částečná negace ovlivňuje i užití členu u ni... ni...
Je n'ai bu ni vin ni bière.
Je n’ai bu ni du vin ni de la bière mais quelque chose d’autre.
Po slovesech bezpředmětových člen zůstává: Ce n'est pas un problème. Ce n'est pas de l'huile.
Člen určitý (na rozdíl od neurčitého a dělivého) nepodléhá v záporné větě žádné změně – není nahrazován předložkou de:
J'aime la musique. Je n'aime pas la musique.
Další příklady neúplného záporu:
Zápor první věty popřen odporovací druhou větou: Je n'ai pas un crayon rouge, mais j'ai un crayon vert.
Vyplynutí z kontextu: Je n'ai pas de l'argent pour en jeter par la fenêtre.

Přídavné jméno před podstatným jménem v množném čísle

- pouhé předložky de se místo členu dělivého nebo neurčitého užívá v pečlivém stylu, stojí-li před podstatným jménem v množném čísle jméno přídavné
Il nous a apporté de belles cerises. Dans notre ville, il y a de magnifiques monuments.
Stojí-li však přídavné jméno až za podstatným, k náhradě předložkou de nedochází: J'ai vu des monuments magnifiques.

Přídavné jméno před podstatným: Il m’a offert de belles fleurs.
Přídavné jméno za podstatným: Il m’a offert des fleurs magnifiques.

Pozor, jedná se jen o množné číslo. V jednotném člen zůstává:
Množné číslo:Je vous donne d’autres exemples.
Jednotné číslo:Je vous donne un autre exemple.

Je-li spojení přídavného jména s podstatným chápáno jako jedinný pojem, zůstává člen des beze změny - není nahrazován předložkou de: des jeunes gens, des jeunes filles, des grands-mères, des bons mots.


Procvičte si užití členu po předložce de v následujícím cvičení: Suppression de l’article après la préposition de

Created by g-m-l 2014