français - čeština

gramatika cvičení reálie články

gramatika francouzštiny

subjonctif

Vedle oznamovaciho, rozkazovacího a podmiňovacího způsobu má francouzština ještě tzv. subjonctif. Tento způsob nemá svou obdobu v češtině.

Tvorba

Subjonctif je tvořen koncovkami -e, -es, e, -ions, iez, -ent.

Koncovky jsou přidávány ke kořenu, který je pro:

Nepravidelně jsou tvořena: aller (que j'aille), avoir (que j'aie), être (que je sois), faire (que je fasse), pouvoir (que je puisse), savoir (que je sache), vouloir (que je veuille).

Zde si můžete procvičit slovesné tvary subjonctivu.

Funkce

Subjonctif ve francouzštině slouží k odlišení:

Je pro něj charakteristický emocionálně laděný kontext.

Podmínky užití

K použití subjonctivu je třeba, aby ve větě:

Konkrétně subjonctif používáme:


Subjonctif má hlavně významový charakter. Proto vždycky záleží na kontextu a na tom, co chceme říci; ne nutně použitých výrazech. Je tedy možné i po výrazech, které jsou normálně následovány subjonctivem použít indikativ. Pravidla nám jen pomáhají určit, kdy subjonctif použít a kdy ne. Použití subjonctivu tedy není vždy jednoznačné.

Rozdíl mezi subjonctivem a indikativem je také vidět v rozdílném překladu - v případě oznamovacího způsobu se spojka que překládá jako že, v případě subjonctivu jako aby. Tato pomůcka je však pouze ilustrační a neplatí ve všech případech.
Indikativ - že - vyjádření skutečnosti: Je dis qu'elle viendra. (Říkám, že příjde.)
Subjonctif - aby - vyjádření vůle: Je dis qu'elle vienne. (Říkám, aby přišla.)

Ke správnému osvojení subjonctivu je potřeba hodně času a praxe.


Created by g-m-l 2014