Otázka a zápor mohou zvýšit míru nejistoty, takže řada výrazů, které jsou normálně následovány indikativem, mohou být v otázce nebo záporu následovány subjonctivem.
Jedná se zejména o:
Pokud jsou tyto výrazy použity v kladné oznamovací větě, jsou následovány indikativem.
Il est probable qu'il fera beau ce soir. (Je pravděpobné, že dnes večer bude hezky.)
Je crois que tu te trompes. (Myslím, že se pleteš.)
Je vous promets que nous serons là. (Slibuji vám, že tam budeme.)
Pokud jsou však užity v otázce nebo záporu může podle míry nejistoty následovat subjonctif.
Il n'est pas certain que nous arrivions à l'heure. (Není jisté, že dorazíme včas.)
Je ne pense pas qu'il soit ravi de cette décision. (Nemyslím si, že je z toho rozhodnutí nadšený.)
Il n'est pas sûr que chacun le comprenne. (Není jisté, že tomu každý rozumí.)
Crois-tu que Cathérine soit chez elle ? (Myslíš, že Cathérine je doma?)
Oui, je crois qu'elle est chez elle. (Ano, myslím si, že je doma.)
Non, je ne crois pas qu'elle soit chez elle. (Ne, nemyslím si, že by byla doma.)
V otázkách je ale subjonctiv použit pouze v případě, že je otázka tvořena pomocí inverze, nikoliv pomocí výrazu est-ce que.
Croyez-vous vraiment qu'on puisse changer le monde?
Est-ce que vous croyez qu'on peut changer le monde?
V některých případech otázka a zápor přímo mění význam výrazu. Výraz, který předtím vyjadřoval jistotu najednou může naznačovat nejistotu. Je tedy možné použít jak subjonctif, tak indikativ, záleží na kontextu a významu, ve kterém je výpověď řečena. Zde vidíte nejznámější příklady:
être sûr que (být si jistý, že) - ne pas être sûr que (nebýt si jistý, že)
Je suis sûr qu'il a oublié. (Jsem si jistý, že zapoměl.)
Je ne suis pas sûr qu'il ait oublié. (Nejsem si jistý, že by zapoměl.)
Es-tu sûr qu'il ait oublié ? (Jsi si jistý, že by zapoměl?)
douter que (pochybovat) – ne pas douter que (nepochybovat)
Je doute que vous fassiez vos devoirs. (Pochybuji, že byste dělali vaše úkoly.)
Je ne doute pas qu'elle est intelligente. (Nepochybuji o tom, že je inteligentní.)
ne croire pas que - croire que
Je ne crois pas qu'elle vienne. (Nevěřím, že by přišla.)
Je crois qu'elle viendra. (Věřím, že příjde.)
penser que – ne pas penser que
Elle n'est pas venue à sa fête d'anniversaire. Je pense qu'on a oublié de l'inviter. (Myslím, že jsme ji zapomněli pozvat.)
Elle n'est pas venue à sa fête d'anniversaire. Je ne pense pas qu'on ait oublié de l'inviter. (Nemyslím si, že bychom ji zapomněli pozvat.)
Hodně záleží i na samotném významu slovesa. Například sloveso espérer většinou vyjadřuje víru v to, že se skutečnost stane, je tedy následováno indikativem.
J'espère qu'elle viendra. (Doufám, že přijde.)
Il espère que tu ne seras pas en retard.(Doufá, že nebudeš mít zpoždění.)
Jestliže je však užito ve smyslu nejistoty nebo pochybnosti, je i po něm subjonctif.
Espérons qu'elle réussisse, mais moi, j'en doute. (Doufejme, že uspěje, ale já o tom pochybuji.)
Espérez-vous qu'ils vous disent la vérité? (Doufáte, že vám řeknou pravdu?)