gramatika francouzštiny
nesamostatná osobní zájmena a zájmenná příslovce

le, la, les - lui, leur - en - y

Le, la, les; lui, leur; en, y - co se tedy kdy používá? Zjednodušeně řečeno:

Le, la, les se používá u předmětu přímého - sloveso se nepojí s žádnou předložkou.
Lui, leur se z pravidla týká osob a používá u předmětu nepřímého - sloveso se pojí s předložkou à
Y se používá u věcí nebo abstraktních pojmů u sloves pojících se s předložkou à
En se používá u věcí nebo abstraktních pojmů pojících se s předložkou de a v některých případech i osob.

Le, la, les a Lui, leur jsou nesamostatná zájmena patřící do těcho řad:

Zájmena nahrazující předmět nepřímý (3. pád)	me	te	lui	nous	vous	leur
	Je lui* ai dit de se taire.*
Zájmena nahrazující předmět přímý (4. pád)	me	te	le, la	nous	vous	les
	Elle les* a vus.*

Zájmeno nahrazuje předmět přímý

Předmět přímý následuje přímo po slovese. Není u něj předložka à.
Například: Il voit Camille. Il la voit. Vidí Camille. Vidí ji.
Il dit qu'il fautIl le dit. Říká to.

V případě, že předmět přímý předchází slovesu, dochází ke shodě příčestí minulého u sloves časovaných se slovesem avoir.
Nous les avons ouvertes. (les fenêtres) Il l'a achetée. (la pomme)

Zájmeno nahrazuje předmět nepřímý

Předmět nepřímý se vyskytuje po slovesech pojících se s předložkou à. Například dire à, demander à, penser à, ...
Il a dit à Tomas de venir. Řekl Tomasovi, aby přišel. Il lui a dit de venir. Řekl mu, aby přišel.
Je leur ai demandé de partir. Požádal jsem je, aby odešli.

Zájmenná příslovce y, en

Y ve funkci zájmena zastupuje podstatné jméno s předložkou à. Užívá se místo tvarů à cela, à lui, à elle, à eux, à elles, jde li o věci, nebo abstraktní pojmy.
Pensez-vous à votre voyage? - J'y pense. Vous intéressez-vous beaucoup à la politique? - Oui, je m'y intéresse beaucoup.
Y se neužívá ve spojení s osobami.

En ve funkci zájmena zastupuje podstatné jméno s předložkou de. Užívá se ho místo tvarů de cela, de lui, d'elle, d'eux, d'elles, a to zejména, jde-li o věci nebo abstraktní pojmy.
Konkrétně se en používá u:

1) sloves pojících se s předložkou de
Mon manteau, j'en ai besoin. (avoir besoin de) C'est très intéressant, je vous en parlerai. (parler de)

2) výrazů množství, neurčitých zájmen, jako jsou: beaucoup, plusieurs, quelques, aucun, autre
Il en a beaucoup. Il n'en a pas assez. Hier, j'ai emprunté ce roman et j'en ai déjà lu la moitié. Elle en a une autre.
Souhaiteriez-vous connaître quelques expressions argotiques?
- Oui, je souhaiterais en connaître quelques-unes. Přál bych si jich pár znát.
- Je le souhaiterais. Přál bych si to.

3) zastoupení podstatného jména s dělivým členem nebo množným číslem členu neurčitého
Avez-vous du pain? - Oui, nous en avons. Il a de la chance, il en a toujours eu. Des cerises, il n'y en a plus.

4) zastoupení podstatného jména s neurčitým členem, je-li ve větě vyjádřeno množství číslovkou nebo neurčitým zájmenem
A-t-elle une voiture? - Elle en a une. Elle en a deux. Elle en a plusieurs.

5) po záporném předmětovém slovese nebo neosobním tvaru.
Il n'a pas de stylo? Il n'en a pas. Il n'y en a aucun.

En se může používat i u osob, jsou-li ve spojení s neurčitým členem, výrazem množství, neurčitým zájmenem nebo po záporném slovese.
Avez-vous des amis? Oui, j'en ai. As-tu une soeur? Oui, j'en ai une.
Ale: Il parle souvent de ses frères et soeurs. - Il parle souvent d'eux.

Pokud je podstatné jméno blíže určeno, užívá se osobní zájméno.
Voyez-vous la fleur? - Oui, je la vois.
Pokud podstatné jméno není blíže určeno, užívá se en.
Voyez-vous une fleur? - Oui, j'en vois une.

pořadí osobních zájmen a zájmenných příslovcí ve větě

je
tu
il, elle
nous
vous
ils, elles

me
te
se
nous
vous
se

le
la
les

lui
leur

Například: Je le lui ai dit. Řekl jsem mu to.
Il les y a vus. Viděl je tam.