français - čeština

gramatika cvičení reálie články

gramatika francouzštiny

přehled francouzských způsobů a časů

Francouzština má sedm způsobů (čtyři osobní a tři neosobní) a každý z nich má své časy, jak ukazuje následující tabulka.
Šedě vyznačené časy jsou knižní.

Osobní způsoby
přítomné časyminulé časybudoucí časy
indicatif
(oznamovací způsob)
présent
présent progressif
passé composé
imparfait
passé récent
plus-que-parfait
passé simple
passé antérieur
futur simple
futur proche
futur antérieur
subjonctif présentpassé
imparfait
plus-que-parfait
conditionnel
(podmiňovací způsob)
présentpassé 1re forme
passé 2e forme
impératif
(rozkazovací způsob)
présentpassé
Neosobní způsoby
infinitif
(infinitiv)
présentpassé
participe
(příčestí)
présentpassé
gérondif
(přechodník)
présent

časy oznamovacího způsobu

přítomné časy

Přítomný čas vyjadřuje to, co se právě děje, nebo obecně platné výpovědi. Francouzština má klasický přítomný čas (présent) a přítomný čas průběhový (présent progressif), který vyjadřuje, co se právě děje.

Présent: Je travaille.
Présent progressif: Je suis en train de travailler.

minulé časy

Passé composé: J'ai fini mon travail. Dodělal jsem svou práci.
Tento čas označuje děj v minulosti ukončený, jehož důsledky přetrvávají do přítomnosti. Do češtiny se obvykle překládá dokonavými slovesy.

Imparfait: Il racontait toujours des histoires amusantes. Vždycky vyprávěl zábavné historky.
Slouží k vyjádření děje, který trvá delší časové období, probíhá v minulosti, opakuje se v minulosti nebo popisuje situaci. Tento čas přináší doplňující sdělení k blízké minulosti, je závislý na jiném čase. Do češtiny se obvykle překládá nedokonavými slovesy.

Passé récent: Il vient de sortir. Právě odešel.
Tento čas se používá při vyjádření děje blízkého okamžiku, kdy mluvíme. Do češtiny se překládá pomocí výrazu "právě".

Plus-que-parfait: J'avais travaillé.
Užívá se pro děj minulý, který proběhl před jiným minulým dějem. Popisuje podružné děje ve vzdálené minulosti (tak jako imparfait v blízké minulosti).

Passé simple: Je travaillai.
Jedná se o čas popisující děj, který byl v minulosti úplně ukončen. Používá se v psaném projevu.

Passé antérieur: J'eus travaillé.
Slouží k vyjádření děje izolovaného a skončeného, který bezprostředně předcházel před jiným dějem (vyjádřeným velmi časo v passé simple).

budoucí časy

Futur simple: J'irai.

Futur proche: Je vais prendre mon train dans cinq minutes. Za pět minut sednu na vlak.
Tento čas označuje blízkou budoucnost, tedy události, které se mají udát jen chvíli poté, co je výpověď vyřčena.

Futur antérieur: Il ira au cinéma quand il aura fini ses devoirs. Půjde do kina, až bude mít hotové domácí úkoly.
Označuje budoucí děj, který skončí dříve, než nastane jiný budoucí děj.

subjonctif

Subjonctif je způsob, který v češtině nemá svou obdobu. Ve francouzštině slouži k vyjádření subjektivního, nejistého a nereálného. Je pro něj charakteristický emocionálně laděný kontext.

Bližší informace nalezneze v samostatné sekci subjonctif.

Pokud jde o časování, zde je ukázka slovesných tvarů ve všech časech subjonctivu:

subjonctif présentsubjonctif passéimparfait du subjonctifplus-que-parfait du subjonctif
allerque j'ailleque je sois alléque j'allasseque je fusse allé
êtreque je soisque j'aie étéque je fusseque j'eusse été
parlerque je parleque j'aie parléque je parlasseque j'eusse parlé

podmiňovací způsob

Podmiňovací způsob známe z čestiny, slouží k vyjádření děje, jehož realizace je závislá na splnění nějaké podmínky. Informace o jeho tvorbě a užívání naleznete na následující stránce: podmiňovací způsob.

Conditionnel présent: Je parlerais.
Passé 1re forme: J'aurais parlé.
Passé 2e forme: J'eusse parlé.

rozkazovací způsob

Présent: Travaille !
Passé: Aie travaillé !

Bližší informace o rozkazovacím způsobu naleznete v sekci impératif.

Created by g-m-l 2014