français - čeština

gramatika cvičení reálie články

dějiny francie (14. a 15. století)

stoletá válka

Stoletá válka má své kořeny v konfliktu mezi Kapetovci a Plantagenety z doby vlády Ludvíka VII. a Filipa II. Augusta. Anglický král Jindřich Plantagenet má francouzský původ má ve Francii území, která jsou později Francouzi zpět dobyta. Dynastie Plantagenetů si tedy nárokuje jistá francouzská území, které francouzský král považuje za vlastní.

Když poslední král z rodu Kapetovců umírá bez mužského dědice, šlechta musí zvolit nového krále. Váhá mezi:

Nakonec se z vlasteneckých důvodů rozhodne pro Filipa z Valois a Edouard III. vyhlásí Francii válku.

první etapa

(1337–1360)

Francouzská armáda je neorganizovaná a rytíři v těžkém brnění jsou pro anglické lučišníky snadným cílem. Vzhledem k tomu, že francouzská armáda je horší, než anglická, Eduard III. postupně dobývá Francii. Roku 1340 zničí francouzskou flotilu, roku 1346 rozdrtí francouzské rytířstvo u Kresčaku a dobyje město Calais.

Francie je také zasažena morem, který se rozšíril z Marseille. Byl pravděpodobně přinesen námořníky z Janova. Třetina francouzské populace padne za oběť tohoto moru.

Po smrti Filipa VI., Jan II. Dobrý. Roku 1356 je uvězněn.

První etapa stoleté války končí Mírem v Brétigny, podle kterého se Eduard III. vzdá francouzské koruny, ale získá více než čtvrtinu království: Calais a celý jihozápad (Poitou, Limousin, Périgord, Guyenne) aniž by byl vazalem francouzského krále.


Ingres - Johanka z Arku u korunovace krále Karla VII

druhá etapa

(1360–1415)

Roku 1364 umírá Jan II. Dobrý a je vystřídán Karlem V. Nový král získává království zpět partyzánskou válkou. Ke konci jeho vlády Angličané ovládají už jen několik opevněných měst, mezi nimiž jsou Bordeaux, Brest, Bayonne, Calais a Cherbourg.

Ale jeho syn Karel VI. je blázen, který nedokáže vládnout a tak se země ocitne v občanské válce mezi Armagnaky (na straně korunního prince) a Burgunďany, kteří se perou o moc. Anglický král toho využije a zaútočí. Roku 1415 porazí Francouze v bitvě u Azincourtu.

Je podepsána smlouva z Troyes. Podle ní je korunní princ Karel vyděděn a francouzská koruna má po smrti Karla VI připadnout anglickému králi Jindřichovi V. Dva roky poté oba králové zemřou.

třetí etapa

(1415–1453)

Situace se změní díky zásahu Johanky z Arku, přezdívané Panna orleánská. Je to venkovská dívka, která slyší božské hlasy, které jí žádají, aby dosadila korunního prince Karla na Francouzský trůn.

Roku 1429 Johanka z Arku a královská vojska osvobodí Orléans a Johanka nechá krále Karla VII. vysvětit v Remeši.

Ale nepodaří se jí osvobodit Paříž. Je zajata Burgunďany, předána Angličanům a souzená. Proces ji obviní z hereze a roku 1431 je v Rouenu upálena.

Její smrt ale nezastaví proces znovudobývání. Celé území Francie je dobyto v roku 1461 za vlády Ludvíka XI., nástupce Karla VII.


Created by g-m-l 2014