français - čeština

gramatika cvičení reálie články

dějiny francie (1789 - 1799)

velká francouzská revoluce


Příčiny revoluce

K Velké francouzské revoluci vedly tři hlavní příčiny:


Delacroix - Svoboda vede lid

svolání generálních stavů

(od 5. května 1789 ve Versailles)

K vyřešení této krize král svolá generální stavy. Je to shromáždění, které se skládá ze tří stavů: šlechty, duchovenstva a lidu (třetí stav). První dva jsou privilegované a neplatí daně.

Při svolání generálních stavů chce král znát i přání lidu. Ty jsou sepsány v sešitech stížností. Obecně lidé požadovali ústavu (inspirovanou tou americkou), konec feudálních práv a nespravedlivých daní.

Ale politické reformy požadované třetím stavem nejsou ani projednávány. Řešily se pouze čistě finanční otázky. A proto, i když Necker přiznal přestavitelům třetímho stavu počet hlasů rovnající se šlechtě a duchovenstvu (dvojnásobné množství poslanců třetího stavu), bylo svolání generálních stavů pro třetí stav zklamáním.

Reformy, které mohly odvrátit krizi, to znamená zdanit duchovenstvo a šlechtu, také nebyly prosazeny z důvodu nevůle obou výše uvedených stavů.

pád bastily

(14. července 1789)

V reakci na zklamání z průběhu jednání generálních stavů, představitelé třetího stavu sami sebe prohlásí za Národní shromáždění. Shromažďují se v míčovně a 20. června 1789 se zavazují, že se nerozdělí dokud nesepíší ústavu. Pozdějí se z nich stává ústavodárné shromáždění.

Mezitím v Paříži roste nespokojenost. Rozšiřují se fámy ohledně situace zástupců třetího stavu ve Versailles a mluví se o šlechtickém spiknutí. Řečníci vyzývají lidi, aby zbrojili. Městská rada vytváří Národní gardu s La Fayettem, hrdinou z americké války za nezávislost, v čele.

14. července je dobyta Bastila - královské vězení a hlavně symbol královské svrchovanosti.

Konstituční monarchie

(1791 – 1792)

Události v Paříži na venkově způsobí tzv. Velký strach. Říkalo se, že loupežníci najatí šlechtou zničí úrodu. Venkovské města se tedy také začnou bouřit. Pro zastatení těchto nepokojů, ústavodárné shromáždění hlasuje pro zrušení privilegií (feudální práva, desátky) a rovnost všech při výběru daní a před před zákonem.

Šlechta utíká do zahraničí.

26. srpna 1789 ústavodárné shromáždění vydává Deklaraci práv člověka a občana.

Starý režim končí a Francie se stává konstituční monarchií.

Moc je nyní rozdělena na moc krále (exekutiva), moc Shromáždění (legislativa) a moc soudců (justice).

zrada krále

Král postupně v očích lidu ztrácí svoji autoritu. Je donucen opustit Versailles a přijít do Paříže. O rok později, 14. července 1790, výročí pádu Bastily, Ludvík XVI slavnostně slibuje věrnost ústavě.

I když jeho role v systému konstituční monarchie není zpochybňována a osoba krále není cílem velkých útoků, 20 června 1791 se královská rodina pokusí o útěk.

Je zadržena ve Varennes a odvedena zpět do Paříže. Tento útěk naruší symbolické vztahy pojící krále k národu. Lid požaduje popravu krále, ale Shromáždění ho zprostí vinny, aby zachránilo konstituční monarchii.

Panovníci ostatních zemí se obávají, že se revolucionářské myšlenky rozšíři do Evropy. Francouzská šlechta, která emigrovala a která má na území Francie svůj majetek a pozemky se shromažďuje a žádá, aby zakročili. Francie je tedy ohrožená.

V naději, že bude jednou osvobozen evropskými monarchiemi, král navrhuje vyhlásit válku Rakousku. Francie vstupuje do války 20 dubna 1792. Na začátku Francie utrpí několik porážek. Pruský král se spojí s Rakouskem. Shromáždění vyhlašuje, že vlast je v nebezpečí.

V této nepříznivé situaci je třeba hledat viníka. Ten je nalezen králi. Události se dále stupňují, když se pařížský dav dozví o manifestu pruského generála Brunswicka, ve kterém hrozí srovná Paříž se zemí, pokud bude ublíženo králi. Vlastenecká zanícenost nejradikálnějších pařižských revolucionářů, sansculotů, se posiluje. 10. srpna se sansculoti zmocní královského paláce.

Shromáždění sesadí krále a hlasuje pro vytvoření Konventu.

Po vítězství Francouzů nad Prusy u Valmy, které zastaví invazi, je francouzská revoluce zachráněna.

21. září 1792 Konvent vyhlašuje Republiku. Je zaveden revoluční kalendář a rok revoluční rok I začíná.

Objevení tajné korespondence Ludvíka XVI s nepřáteli revoluce vyvolá proces a 21 ledna 1793 je Ludvík XVI popraven.


Dobová karikatura revoluční lůzy

první republika a teror

(teror trvá od roku 1793 do roku 1794)

Po smrti krále se evropské mocnosti spojí proti královražedné Francii. Aby země mohla čelit nepříteli, Konvent rozhodne povolat do zbraně 300 000 mužů, což vyvolá povstání ve Vendée. Pro zastavení nepokojů, Konvent odhlasuje zákon, který zavádí teror. Založí Výbor pro veřejné blaho, orgán revolucionářské vlády pod vedením Dantona, který má za cíl odstranit nepřátele revoluce.

Na začátku vlády Konventu má dominantní postavení klub Girondistů. Ale s vytvořením Výboru pro veřejné blaho, který mají v rukou Jakobíni (Danton, Robespierre, Marat) se síly obrátí. Jakobíni svrhnou Girondisty a prohlásí, že teror je na pořadí dne. Každý podezřelý může být zadržen a popraven gilotinou. Jakobíni se zbavují Girondistů. Královna Marie-Antoineta je popravena gilotinou 16 října 1793. Toto období je nazýváno Teror.

Nicméně o pár měsíců později se objeví neshody uvnitř samotného Výboru pro veřejné blaho. Hébertisté (extremističní revolucionáři) chtějí zesílit teror. Jsou popraveni. Následující měsíc to jsou Shovívaví (Danton, Desmoulins), kteří říkají, že teror musí skončit, kdo jsou popraveni.

Poté, co se zbavil protivníků se Robespierre nachází v čele Výboru pro veřejné blaho. Získává neomezenou moc, ale jeho vláda trvá jen několik měsíců. 9. thermidoru druhého roku revolučního kalendáře je Robespierre se svými přáteli bez soudu popraven a vláda Jakobínů je sesazena.

direktorium

(26. říjen 1795 - 9. listopad 1799)

Po odstranění Robespierra je nastolen nový režim - Direktorium. Stát je řízen pěti direktory volenými na pět let.

Ale situace ještě není úplně uklidněná. Royalisté se pokouší chopit moci a Direktorium tak musí pořád povolávat na pomoc armádu. Tak v politickém životě roste význam generálů.


shrnutí

Velká francouzská revoluce byla způsobena oslabením monarchie, změnou v myšlení společnosti a ekonomickou krizí.

Aby vyřešil krizi, král svolává generální stavy. Ale toto shromáždění je zklamáním, protože se nic nezmění a požadavky lidí, jako je zrušení feudálního práva, zavedení spravedlivých daní a vytvoření ústavy jsou ignorovány.

V reakci na zklamání z průběhu jednání generálních stavů se představitelé lidu (třetí stav) prohlásí Národním shromážděním a zaváží se k sepsání ústavy. S rostoucími nepokoji se Pařížané vzbouří a 14. července dobydou Bastilu.

Události v Paříži vyvolají na venkově tzv. Velký strach. Rolníci, kteří mají strach, že jim loupežníci najatí šlechtou zničí úrodu, se také vzbouří. Aby zastavilo nepokoje, Ústavodárné shromáždění odhlasuje zrušení privilegií (feudální právo, desátky), rovnost všech při výběru daní a před zákonem a vydává Deklaraci práv člověka a občana. Starý režim končí a Francie se stává konstituční monarchií.

I když role krále v systému konstituční monarchie není zpochybňována, Ludvík XVI se pokusí o útěk. Je zadržen ve Varennes. Lid žádá jeho popravu, ale Shromáždění ho zprostí viny, aby zachránilo konstituční monarchii.

Francouzská šlechta v emigraci žádá panovníky okolních zemí, aby zasáhli. Jelikož král doufá, že bude evropskými mocnostmi vysvobozen, navrhuje vyhlásit Rakousku válku. Francie vstoupí do války a utrpí několik porážek.

Král je shledán vinným z nepříznivé situace a nejradikálnější pařižští revolucionáři, sansculoti, se zmocní královského paláce. Shromáždění svrhne krále a odhlasuje vytvoření Konventu. Poté, co Francouzi porazí Prusy u Valmy, Konvent vyhlásí Republiku.

Později je nalezena tajná korespondence Ludvíka XVI s nepřáteli Revoluce a král je popraven.

Po smrti krále se evropské mocnosti spojí proti královražedné Francii. Aby země mohla čelit nepříteli, Konvent rozhodne povolat do zbraně 300 000 mužů, což vyvolá povstání ve Vendée. Pro zastavení nepokojů konvent nastolí Teror. Výbor pro veřejné blaho pod vedením Jakobínů se zbavuje nepřátel Revoluce, prvně Girondistů, skupiny, která byla u moci před Jakobíny, později žádny Francouz není v bezpečí před gilotinou. Teror je zastaven 9. thermidoru, když je popraven Robespierre a sesazena vláda Jakobínů.

Nový politický režim, který je nastolen se nazývá Direktorium. Generálové zde mají významnou úlohu v politickém životě, protože situace ještě není uklidněná a royalisté se snaží uchopit moc.

Created by g-m-l 2014